|
Je 18.století. Do přístavu se z dlouhé plavby vrací loď. Loď byla při návratu poškozena a mnoho námořníků za to zaplatilo životem. Z lodi vystoupí kapitán a jde do přístavní putyky. Tam se ptá, jestli tu nejsou nějaký lidi, který by s ním šli na další plavbu, že ztratil mnoho lidí a že má výnosný kšeft. Přihlásí se pár lidí, ale není to moc. Tak se ptá, jestli neví o někom, kdo by jel taky. Jeden námořník se zvedne a povídá: Kapitáne, jestli chcete nějakýho dobrýho námořníka, běžte támhle na molo, tam sedí takový chlap, který si maže chleba nějakou pomazánkou a žere to. Je to Glokva, tak mu řekněte, ten s vámi pojede. Kapitán se tedy vydá na molo a tam sedí nějaký člověk, který si maže chleba pomazánkou a žere to. Kapitán mu říká: Vy jste Glokva? On na to: Jo, a přikusuje chleba s pomazánkou. Kapitán říká: Víte, sháním námořníky, kteří by šli se mnou na loď, a někdo říkal, že byste šel. Glokva si neustále maže chleby a žere je a odpovídá: Kapitáne, klidně, ale chci po vás jednu věc. Kapitán říká: Cokoliv,když pojedete. Glokva si kousne chleba a s plnou pusou říká: Mně by stačilo, kdybych si s sebou mohl vzít nějaký chleby a pomazánku. Kapitán povídá: To si klidně vem. Dohodnuto tedy. Glokva si na loď naloží asi třista chlebů a čtyři sudy pomazánky a plavba začíná. Počasí je vcelku dobré, námořníci si na nic nestěžují, jenom Glokva sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere to a nic ho nezajímá. Jenže. Přijde bouře a loď se poničí, takže musí námořníci makat za 2. Glokvu to ale vůbec nezajímá a maže si ty chleby s tou svojí pomazánkou a je spokojený.Námořníci pak začínaj reptat, že Glokva nic nedělá a ať teda vypadne z lodi. Kapitán jde proto za ním a říká Glokvovi: Hele Glokvo, já jsem tě vzal na loď a povolil jsem ti vzít si tyhle tvoje chleby a tu tvojí pomazánku. Ale venku byla bouře a naše loď je poničená, tak koukej začít něco dělat, nebo tě vyhodíme z lodi. Glokva si maže chleba pomazánkou, žere ho a odpovídá: Tak mi kapitáne doneste nějaký dřevo, dláta, pilku, kladivo a hřebíky a uvidíte, co se stane.Kapitán na Glokvu,nevěřícně kouká a pak říká: Glokvo, já mám smysl pro humor, ale tohle je trochu moc. Já ti to nechám donést, ale jestli se nic nestane, tak jdeš okamžitě z lodi.Glokva ukusuje chleba s pomazánkou a kýváním hlavy souhlasí. Nějaký námořník pak přinese Glokvovi všechno co si přál a Glokva sedí den v podpalubí, z kterého se ozývá řezání pilou, zatloukání hřebíků a po tom dni vyjde na palubu s takovou bednou, která má tři díry nahoře a dvě dole a říká: Tady máte glokvičku, dejte ji na příď a uvidíte, co se stane.Kapitán říká: Glokvo, ty si ze mě děláš prdel, ale já tě klidně z tý lodi vyhodím, ale protože jsem zvědavej, tak máš poslední šanci,a dá glokvičku na příď. Glokva se vrátí dolu, maže si tam chleby pomazánkou a žere je. Najednou jede kolem ruská loď, kapitán ruské lodi vezme do ruky dalekohled a sleduje glovkovu loď. Najednou zaostří na příď a nadšeně křičí: Kakaja krasivaja glokvička!!!Okamžitě rusové přirazí loď ke glokvově a nabízejí tisíce rublů za glokvičku. Kapitán je trochu překvapen, ale pak se probere a okamžitě glokvičku prodá. Všichni námořníci jsou spokojeni, jenom Glokvovi je to jedno, sedí si v podpalubí, maže si chleby pomazánkou a žere je. Pak ale přijde druhá a mnohem silnější bouře. Utrhne se jeden stožár, několik námořníků zahyne. Všichni musí makat za tři a jenom Glokva si sedí dole v podpalubí, maže si chleby pomazánkou, která už mu lehce kysne, a žere je. Námořníci zase reptají a tak jde kapitán znovu za Glokvou a jejich rozmluva se opakuje. Glokva si maže chleba a kapitán mu vysvětluje, že musí něco dělat a tak dále. Glokva si kousne chleba s pomazánkou a řekne: Tak mi sem kapitáne přineste ještě víc dřeva než minule, hřebíky, pilku, kladivo, hoblík, dláta a na co si vzpomenete a uvidíte, co se stane. Kapitán na to: Glokvo, jednou ti to vyšlo, ale to byla strašná náhoda, takže ti radím, aby sis ze mě nedělal prdel.Ale přesto mu nechá všechno nanosit. A Glokva tři dny dře, řeže pilou, zatlouká hřebíky, hobluje až nakonec, vynese dvakrát větší bednu na palubu a říká kapitánovi: Tohle dejte na příď a uvidíte, co se stane.Kapitán žeroucímu Glokvovi nevěří, ale přesto dá novou glokvičku na příď.Najednou jede kolem německá loď. Německý kapitán sleduje dalekohledem Glokvovu loď, pak zaměří na příď a nadšeně zakřičí: Ach, eine schöne glokwichka, die muss ich haben, a přirazí loď. Německý kapitán nabízí za glokvičku desetitisíce marek a glokvova loď samozřejmě přijme. Všichni slaví, že mají na rok z čeho žít, jenom Glokva sedí v podpalubí, maže si ty chleby zkyslou pomazánkou a žere je, jako by nic. Pak ovšem glokvova loď narazí na piráty. Bojují dlouho, až nakonec piráty odrazí, ale ztratí mnoho námořníků a loď je dost poničená. Každý námořník nyní maká za pět. Glokva ale sedí v podpalubí a maže si hnijící chleby kvasící pomazánkou a žere je. Námořníci, ačkoliv uznávají Glokvu za všechno, co pro ně udělal, jsou si vědomi, že jim to bude k ničemu, když nedoplují do přístavu a začnou reptat. Kapitán jde do podpalubí a se slzou v oku říká Glokvovi, který ukusuje zelený chleba se smradlavou zkvasenou pomazánkou: Víš, Glokvo, udělals toho pro nás hrozně moc, máme teď z čeho rok žít, ale chápej, přepadli nás piráti a nahoře se maká, a ty musíš taky přiložit ruku k dílu, jinak budeme muset na tvoje dobrodiní zapomenout a hodit tě do moře, morálka musí být. A Glokva znuděně ukusuje zelený chleba se zkvašenou pomazánkou a odpovídá: Tak mi kapitáne doneste ještě třikrát víc dřeva než minule, pilu, hoblík, hřebíky, kladivo, dláta, vrták a na co si vzpomenete.Kapitán přikáže všechno Glokvovi poskytnout. Celý týden se z podpalubí ozývají zvuky jako, bušení kladiva, řezání atd. Za týden vyjde Glokva na palubu a nechá si svolat tři námořníky,kteří mu pomůžou vytáhnout novou, ještě mnohem větší bednu, která má deset děr nahoře, pět dole a předá ji kapitánovi se slovy: Dejte to na příď a uvidíte, co se stane.Kapitán dá glokvičku na příď a Glokva odchází do podpalubí, bere chleba, maže ho pomazánkou a žere to. Zanedlouho pluje kolem anglická loď. Kapitán anglické lodi prohlíží dalekohledem Glokvovu loď, spatří na přídi glokvičku a v téměř orgasmickém stavu vykřikne: Oh, what a nice glokvichka!!! It must be mine!!! A anglická loď přirazí a její námořníci rovnou lopatami hází desetitisíce liber na palubu glokvovy lodi, pak si vezmou glokvičku a spokojeně odplují. Všichni na Glokvově lodi jsou nadšení, že mají celý zbytek života z čeho žít, jenom Glokva je v podpalubí, maže si odporný, temně zelený chleba 30% pomazánkou a žere to. Nakonec loď dopluje až k přístavu a kapitán přijde dolů za Glokvou, který si maže zelenou hnilobu 30%kvasinkami a žere to, a říká mu: Glokvo, moc ti jménem celé posádky děkuju, to cos pro nás všechny udělal ti do konce života nezapomenem. Ale mohl bych tě o něco poprosit? Mohl bys mi na památku udělat taky takovou jednu glokvičku?A glokva si ukousne kus plesnivé hmoty a povídá: Ale to víte kapitáne, udělám, přineste mi všechno dřevo, co máte na palubě a spoustu nářadí, hřebíků, šroubů a tak. Kapitán mu všechno přinese a nechá ho pracovat. Glokva tvrdě dře dva týdny, celou tu dobu loď krouží kolem přístavu, aby náhodou nenapadlo Glokvu zdrhnout. Za dva týdny Glokva vyleze a svolá celou posádku, aby mu pomohla vynést kapitánovu glokvičku. Námořníci vynesou na palubu velikánskou bednu, která má dvacet děr nahoře, deset dole. Kapitán kolem toho chodí a nakonec se nesměle zeptá Glokvy, který přežvykuje zelenou hnilobu s bílou tekutinou: Víš, Glokvo, ty jsi moc hodnej, žes mi to udělal, ale neuraž se, k čemu to vlastně je? A Glokva odpoví: Tak to hoďte do vody a uvidíte, co se stane.Kapitán říká: Ale Glokvo, víš jakou to má cenu? Za to bych si koupil půlku tohohle přístavu.A Glokva na to: Hoďte to do moře a uvidíte co se stane! Kapitán chvíli váhá a nakonec nechá posádku, aby vzali glokvičku a hodili jí do moře. Glokvička dopadne na hladinu a pak se ozve: "Glo, glo, glo..." |
