KAREL KRYL: Na skalku jsem chodil jako pionýr…
V roce 2016 vydal Okrašlovací spolek Rozhledna z Čeladné další ze svých beskydských knih s názvem O LIDECH V BESKYDECH II. V této knize vzpomínal nedávno zesnulý kunčický učitel Zdeněk Šrubař na návštěvu Karla Kryla v kunčické základní škole. Stalo se tak 24. dubna 1992. Zveřejňujeme pouze úryvek vzpomínání:
Ve čtvrtek 23. dubna 1992 měl Karel Kryl velký koncert ve Frenštátě pod Radhoštěm. Sál kulturního domu byl nabit k prasknutí. Viděl jsem skvělé a dojemné vystoupení, na které nemohu zapomenout… Po vystoupení jsem ho navštívil v šatně, abych mu tlumočil pozvání ředitelky školy do naší galerie. Zpytavě se na mne podíval unavenýma očima, otřel si zpocené čelo a po vyfouknutí kouře projevil o moji prosbu zájem… Chvíli ještě přemýšlel a pak odhodlaně řekl: „Tak dobře, pane učiteli, zítra přijdu!“ Domluvili jsme se na desátou hodinu a po vysvětlení cesty k nám jsme se rozloučili. Příští den byl pátek. Celá škola byla připravena na přijetí vzácného hosta. S malým zpožděním několik minut podesáté skutečně přijel. Byl uvítán ředitelkou školy Julií Kubalovou, učitelským sborem a nedočkavými žáky. Se zájmem a velmi pozorně si expozici prohlédl. Provázel jsem ho. Některé jeho komentáře, připomínky a názory byly zajímavé a mimořádně vtipné. Závěrem poznamenal, že nám ze své výtvarné tvorby také něco věnuje. Svůj slib dodržel. Žáci vyššího stupně a hosté z obce byli natlačeni do největší galerijní místnosti, posadili se na koberce a vyslechli asi hodinový koncert. Zazněly písně z připraveného repertoáru umělce, ale později zpíval i na přání. Ozývalo se: „Pane Kryle, třeba Bratříčka!“ A Karel vyhověl. Mezi písněmi probíhala naprosto neformální a přátelská beseda, otázky jen pršely. Jeden z dotazů mi utkvěl v paměti natrvalo. Karel Kryl se všem přítomným totiž přiznal, že naši obec Kunčice pod Ondřejníkem dobře zná. Na vrcholku Ondřejníku prý byl několikrát, zejména jako pionýr v padesátých letech. „Vaši dědinu znám i z oken vlaku“, řekl náš host, „to když jsem o víkendech jezdíval k prarodičům do Frýdku-Místku“. A tu jedna sedmačka vyhrkla nečekanou otázku: „Že nedovedete vyjmenovat železniční stanice!“ Karel bez rozmýšlení spustil: „Hostašovice, Mořkov, Veřovice, Frenštát, Kunčice, Čeladná, Frýdlant, Pržno, Baška, Frýdek-Místek… až do Ostravy. Sklidil za to bouřlivý a dlouhotrvající potlesk. Všichni totiž právě pochopili, že nelhal, že je skutečně z našeho kraje! V pracovně výtvarné výchovy, kde si také se zájmem a pozorně prohlédl vystavené výtvarné práce žáků, proběhla další etapa jedinečného setkání — autogramiáda. Za každým podpisem následovala vtipná poznámka, připomínka nebo anekdota. Byl v tu chvíli jediným, komu bylo povoleno sedět za katedrou a kouřit. Sledoval jsem zvídavé dětské oči, jak si Mistra se zájmem a nedůvěřivě prohlížejí, jak se okamžiky napětí střídají se salvami smíchu po legrační připomínce. Prostě, bylo to skvělé a nezapomenutelné setkání našich žáků s nejlepším folkovým zpěvákem. Když jsem pak nesměle vykoktal něco o tom, co jsme za produkci dlužní, Karel se málem urazil…
A skutečně. Jedním z prvních významných návštěvníků Galerie Karla Svolinského v Kunčicích pod Ondřejníkem, která je součástí místní základní školy, nesoucí stejný název, byl vynikající písničkář, politik a básník Karel Kryl (1944–1994), rodák z Kroměříže, s rodinnými kořeny v Novém Jičíně a ve Frýdku-Místku. Takže ho bereme jako významného rodáka naší oblasti.
( Neviditelný pes, 30.6.2022; odkaz na článek ) |