Online 139 uživatelů Přihlášení | Registrace | Zaslat heslo | Prohlížení bez přihlášení

 

Matematika (neuveritelne, nespocitatelne...) [ ID: 19061 ] - [ Věda, technika / Ostatní ]
1 / 32
PHO   07:35:45 17.09.2023
Ahoj, potrebuju radu.
Pocitam zpenou propagaci. Potrebuju pocitat gradenty. Pokud pocitam gradienty pro skalary, nemam problem. Kde se mi veci ale komplikuji je, kdyz zacnu pocitat matice:

Problem 1:
Predpokladejme, ze mam matice A, B a C. Neresme rozmery, to mam osetreno. Predpokladejme, ze je vse spravne. Resim nasledujici situace:
multiplikace. Tedy:
C=A*B
Nasel jsem reseni, kde
Lokalni_gradienty_A= Lokalni_gradienty_C*B'
Lokalni_gradienty_B= A'*Lokalni_gradienty_C.
Kdyz si to spocitam na papire, bez vyse uvedenych formuli, ale proste kdyz parcialne zderivuju C pro A=[1 2;3 4] a B=[1 2] a za predpokladu, ze lokalni gradient C bude (1;1), vychazi mi:
dC/dA=(b11 b21;b11 b21) a dC/dB=(a11;a22), tedy dC/dA=(1 2;1 2) a dC/dB=(1;4). Jenze podle vyse uvedenych vzorcu sice dC/dA odpovida, tedy dC/dA=[1 2;1 2], ale dC/dB uz ne. Vypocital jsem (1;4), podle vzorce by ale melo byt (4;6) co delam blbe?

Problem c.2: jak spocitat
D=log C
jak spocitat dC/dD ?

Problem c.3
E=exp(C)
jak spocitat dC/dE?
CUTTER   23:51:57 22.01.2019
AZGOT [ 22:04:12 22.01.2019 ]: hmm, a je ta suma 1 - 1 + 1 - 1 +... opravdu 1/2 ?
AZGOT   22:04:12 22.01.2019
CUTTER   18:12:32 22.01.2019
IMG:https://scontent.fprg3-1.fna.fbcdn.net/v/t1.0-9/50507918_2203586639680752_7955262928163176448_n.jpg?_nc_cat=106&_nc_eui2=AeECS4cqY7Gkvr92o5VElXG105ni5BowGPEa6iva-ocD0Sa9Xu780V3HMWkdX8HGTYa6ZSbVBw62rWDAOHtCtDJpG8rTnP1GvO8Kqec3jxgjwA&_nc_ht=scontent.fprg3-1.fna&oh=afb1da9e4253ca5f0b64c1b7d8cba7f9&oe=5CCB4783
WALOSEK   11:34:35 14.07.2018
SIRA [ 22:30:41 13.07.2018 ]: kde přesně vidíš problém v tom vzít na kus střepu šupléru a provázek? :3)
SIRA   22:30:41 13.07.2018
WALOSEK [ 15:17:31 13.07.2018 ]: Ne, to byla odpověď fyzika - praktika, který by se na to kouknul a usoudil, jestli to je "dostatečně dobré" ;) Na druhou stranu, tvá odpověď je sice matematicky korektní, ale za to si ji nedovedu představit u těch vykopávek ;)
WALOSEK   15:17:31 13.07.2018
SIRA [ 19:24:51 07.07.2018 ]: tvl tohle je odpověď matematika, který pohrdá fyzikou a žije v imaginárním světě ideálních měřáků :18)

AUNSHI [ 21:13:01 07.07.2018 ]: takhle se s nejistotama měření nezachází.

Pro případ dna nádoby:
rozumím tomu dobře, že z obvodu a tětivy kruhové úseče chceš počítat obvod příslušného kruhu?
S definicema z wiki vychází obvod jako numerické řešení rovnice s = O/pi * sin(b*pi/O)
Nejistotu v obvodu bych určil jako interval na ose O:
1) nakreslim si interval na ose b, který odpovídá střední hodnotě b plus mínus nejistota b
2) nakreslim si ekvipotenciály v barvičce (ose s), který odpovídaj střední hodnotě s plus mínus nejistota s
3) výsledný obrazec promítnu to na osu O, kde mi vznikne interval nejistoty. Ten obecně nemusí být symetrický kolem řešení numerické rovnice, tedy kolem střední hodnoty O, pak se výsledek konvenčně zapisuje například "21.2^{+0.8}_{-1.2} cm"
snaha o ilustraci zde
HORNEDRAT   10:29:12 13.07.2018
AUNSHI [ 21:13:01 07.07.2018 ]: No v geometrii pokud vedes tecnu k (temer) libovolnym dvema bodum na kruznici, tak kolmice na tyto tecny se protnou prave ve stredu kruhu, takze ti staci temer minimalni kousek kruhu na spocteni presneho obvodu. V praxi pochopitelne nemusi byt kruh zcela rovny a nadoba bude patrne nejakym zpusobem prohnuta, takze to zjevne pujde hure.
AUNSHI   21:13:01 07.07.2018
Najjednoduchsie asi takto: Ak mam len xx % z predpokladanej kruznice ( crep) aka je pravdepodobnost, ze trafim cely obvod presne? Trebars pri 10, 20, 40 %?

AUNSHI   21:04:21 07.07.2018
SIRA [ 19:24:51 07.07.2018 ]: Je mi jasne, ze to nikdy nebude uplne presne z fragmentu. Ide mi skor o to, ze aby mi to nestrielalo x cm hore dole. Najst urcity vztah, povedzme ze ak obluk crepu bude tvorit 15% predpokladaneho celeho obvodu ( povedzme u misy co ma 30 cm priemer - ramcovo vieme, kolko ktora nadoba ten priemer mavala) tak predpokladana odchylka moze byt xx. Proste daco v tomto duchu, ci je ten vztah vobec mozne vyjadrit dakym vzorcom. Alebo kolko % je dake nutne minimum.
SIRA   19:24:51 07.07.2018
AUNSHI [ 11:44:35 06.07.2018 ]: Záleží, s jakou to potřebujete přesností. 100% přesně to bude v právě jediném případě, a to když ten střep bude celá kružnice. A jinak platí, že čím menší oblouk, tím s menší přesností to lze přiřadit. Ovšem co si mám představit pod "objektivně změřitelné", to nevím.
AUNSHI   11:44:35 06.07.2018
Dobrý den, možete mi niekto poradit? Potrebujem objektívne merat obvod dna a okraja u hrncov v acheologii. Funguje to tak, že prikladáme črepy s určitou častou oblúku na rôzne velké kružnice.

Otázkou je minimálne koľko percent z obvodu celej kružnice musí tvorit oblúk dochovaného fragmentu, aby to bolo objektívne zmeratelné a nemohlo to byt priraditelné ku kružnici  s priemerom napr. 10, ale i 18 cm.

Ďakujem
SHYRU   14:25:27 29.12.2013
KUBA [ 13:09:51 04.11.2013 ]: http://cs.wikipedia.org/wiki/Lorenz%C5%AFv_atraktor

Je to množina křivek. Každá by měla odpovídat nějakému řešení (pro různé počáteční podmínky). Fraktál to být může.
IMG:http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/71/Lorenz_system_r28_s10_b2-6666.png
KUBA   13:09:51 04.11.2013
Moc děkuji za pěkné a srozumitelné vysvětlení. Pomohlo mi to! :)

Přece jenom se  lehce pustím do matematických pojmů. :-)

To, kde se řešení ustálí (nebo kam je přitahováno) se předpokládádám nazývá v matematice atraktor (např. střední bod mezi maximálními stavy kyvadla. kde se reálné kyvadlo zastaví).

Chaost, tedy to, kam řešení utíká pryč, když není možné předpovědět kam (sitauce, která např. vzniká za určitých podmínek u dvojitého kyvadla) se znázorňuje podivným atraktorem (který má vlastnosti fraktálu).

Tu další možnost (když to uteče pryč, ale vím kam a jsem to schopen předpovědět) ale neznám! U tohoto případu se to "kam" nazývá pouze atraktor (tj. není podivný :-) )?? Jak případně vypadá takový atraktor, když to není křivka, ani fraktál? :-)
SMENY   10:38:08 04.11.2013
Nematematicky, hmm...::D

Tak cele jsou to dynamicke systemy. Popisuji realitu za pomoci matematickych modelu. Ty modely muzou byt linearni a nelinearni. V praxi se s linearnimi prakticky setkat neda, ale slouzi jako dobra vychozi aproximace a nelinearni urcitym zpusobem muzeme castecne prevest na linearni.

V techto systemech nas zajimaji ruzna reseni zavisla na pocatecnich podminkach. Systemy modeluji prubeh cehosi v case. Nas zajima, co se stane po uplynuti urciteho casu. Muze byt nekolik moznosti - reseni se muze ustalit v nejakem tzv. stacionarnim bode, reseni se muze ustalit na nejake krivce, reseni utece kamsi do pryc, ale my jsme schopni predvidat, kam do pryc, reseni se chova chaoticky.

Prvni dve moznosti jsou fajn, rika se jim stabilni. Reseni, bez ohledu na pocatecni podminky, se ustali v nejakem stabilnim stavu. Treti moznost uz neni moc fajn, reseni nam nekam utece, ale je to stale jeste dobre, jsme schopni urcit kam utece. Posledni moznost je asi nejvic nefajn, protoze nejsme vubec schopni urcit, co se se systemem bude dit.

To, jak to u ktereho systemu vypada, je dano rovnicemi, ktere ho popisuji. Cim slozitejsi rovnice*, tim vetsi sance nestandardnich situaci a chaosu. Dale jsou ty rovnice zavisle na parametrech, jejich zmenou muzeme "menit" stabilni reseni na nestabilni (utece to do pryc).

*) toto ovsem neni zakon. Jedna z nejjednodussich rovnic, tzv. logisticka, v sobe schovava naprosto genialni veci vcetne chaosu ::)

Vic jsem se teorii chaosu zatim nezabyvala, i kdyz to mam ve svem matematickem to-do-listu. Mam takovy dojem, ze existuji metody, jak z popisu systemu urcit, zda v nem muze dojit k chaosu ci nikoli, ale radsi se do toho poustet nebudu.
KUBA   01:25:46 04.11.2013
Zdravím, nejsem  matematik a dostal jsem v jedné nematematické práci k pojmům:
1/ teorie dynamických systémů, 2/ nelineární dynamické systémy a 3/teorie chaosu. Potřeboval bych si jednoduše (ideálně bez matematického aparátu) vyjasnit, jaký je mezi těmito pojmy vztah. Internetové zdroje mi příliš nepomáhají. Pomůže mi někdo tady?

Teorie dynamických systémů se zabývá chováním komplexních, složitých systémů.

Nelineární dynamické systém je část teorie dynamických systémů, který zkoumá nelinární dynamické systémy (Je tomu tak? Může tedy existovat i lineární dynamický systém?)

Teorie chaosu je část teorie dynamických systémů, která zkoumá dynamické systémy, které jsou velmi citlivé na počáteční podmínky (Je nějaká pevná hranice mezi tím, co určíme, že už je citlivé na počáteční podmínky a o čem tvrdíme, že to ještě není citlivé?)

Děkuji za jakoukoliv pomoc.
SMENY   14:15:39 21.04.2013
ELDERFANTASY [ 14:14:12 21.04.2013 ]: to je tak, kdyz to clovek zacne resit ve spechu pred vyukou...najednou to nevyjde a pak uz se mota ve stejnych chybach ::)
ELDERFANTASY   14:14:12 21.04.2013
SMENY [ 14:13:23 21.04.2013 ]: Ja si to myslel:) Me to totiz taky zaraizlo, ze podminka 1 a 3 jsou na stejnou stranu.
SMENY   14:13:23 21.04.2013
ELDERFANTASY [ 14:06:55 21.04.2013 ]: ha, jsem si to blbe vysrafovala! Tak ted jdu jeste hledat chybu v te simplexovce, kde mi ten bod taky vysel ::D
ELDERFANTASY   14:06:55 21.04.2013
SMENY [ 14:02:01 21.04.2013 ]: bod (4,0) ti nesplnuje treti podminku
1 / 32